|
| |
|
|
Freshwater wetlands as a biogeochemical archive: Temporal changes in climate and environmental records
Zemanová, Leona ; Novák, Martin (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent) ; Hojdová, Marie (oponent)
Rašeliniště pokrývají na zemském povrchu plochu o velikosti 4.106 km2 . Akumulace organické hmoty v rašeliništích během posledních 11 000 let je způsobena převahou rostlinné produkce nad rozkladem organické hmoty. Rašeliniště tvoří rezervoár organického uhlíku a zároveň jsou užitečným vědeckým nástrojem pro rekonstrukci historického znečištění atmosféry. První část disertace se zaměřuje na rašeliniště jako dynamický rezervoár uhlíku při předpovídané klimatické změně, která může ovlivnit uhlíkový cyklus a emise skleníkových plynů do atmosféry. Ke studiu byly použity tři různé metodické postupy - laboratorní inkubace rašelinných monolitů, transplantační experiment a měření toků plynu in situ. Pomocí laboratorních inkubací jsme studovali vliv zvýšené teploty, poklesu hladiny a kombinaci těchto parametrů na produkci skleníkových plynů z rašelinných vzorků mírného (Velké Dářko, VD, ČR) a boreálního (Stor Åmyran, SA, Švédsko) klimatického pásu. V současné době je potenciální produkce metanu z rašeliniště mírného pásu cca 14krát větší než z rašeliniště boreálního pásu (28 mg m-2 h-1 na VD a 2 mg m-2 h-1 na SA). Rašelinné vzorky z obou lokalit reagovaly různě na zvýšení teploty. Produkce metanu se díky změně teploty změnily devítinásobně. Postupný pokles vodní hladiny z 2 na 14 cm pod povrchem měl mnohem...
|
|
|
Experimentální studium ekologie kriticky ohroženého druhu rozchodníku huňatého
DILLINGEROVÁ, Hana
Cílem této diplomové práce bylo zpracování literární rešerše a především experimentální studium ekologických nároků kriticky ohroženého druhu rozchodníku huňatého (Sedum villosum). Lokality, na kterých se S. villosum původně vyskytovalo, zanikaly převážně kvůli destrukci jeho stanovišť při odvodňování a rozorávání rašelinných luk nebo ústupem od tradičního managementu s následným zapojením vegetace a hromaděním biomasy. Tato práce měla přispět k doplnění znalostí o vlivu zástinu a konkurence okolní vegetace na klíčení semen a kvetení tohoto druhu, které mohou být dále využity při realizaci záchranného programu (možnosti repatriace, posilování populací, stanovištní nároky). V práci byl zjištěn významný negativní vliv vysokého zástinu a přítomnosti okolní vegetace (ostřice, hnědé mechy a rašeliníky) na klíčení a kvetení Sedum villosum. Dále bylo zjištěno, že S. villosum je schopno klíčit i přímo na vodě, klíčivost semen byla dokonce vyšší než na vlhké zemině. Pokusné výsevy, výsadba a následný monitoring klíčení, růstu a přežívání S. villosum na asanované lokalitě Knížecí Pláně (NP Šumava) ukázaly, že je možné posílit populaci S. villosum výsevem i výsadbou autochtonního materiálu na připravené plochy se strženým drnem. Vhodným nástrojem se také jeví použití mulče z pokoseného porostu v místě výskytu původní populace. Obdobný postup lze využít v budoucnu pro obnovu historických lokalit druhu.
|
|
|
Freshwater wetlands as a biogeochemical archive: Temporal changes in climate and environmental records
Zemanová, Leona ; Novák, Martin (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent) ; Hojdová, Marie (oponent)
Rašeliniště pokrývají na zemském povrchu plochu o velikosti 4.106 km2 . Akumulace organické hmoty v rašeliništích během posledních 11 000 let je způsobena převahou rostlinné produkce nad rozkladem organické hmoty. Rašeliniště tvoří rezervoár organického uhlíku a zároveň jsou užitečným vědeckým nástrojem pro rekonstrukci historického znečištění atmosféry. První část disertace se zaměřuje na rašeliniště jako dynamický rezervoár uhlíku při předpovídané klimatické změně, která může ovlivnit uhlíkový cyklus a emise skleníkových plynů do atmosféry. Ke studiu byly použity tři různé metodické postupy - laboratorní inkubace rašelinných monolitů, transplantační experiment a měření toků plynu in situ. Pomocí laboratorních inkubací jsme studovali vliv zvýšené teploty, poklesu hladiny a kombinaci těchto parametrů na produkci skleníkových plynů z rašelinných vzorků mírného (Velké Dářko, VD, ČR) a boreálního (Stor Åmyran, SA, Švédsko) klimatického pásu. V současné době je potenciální produkce metanu z rašeliniště mírného pásu cca 14krát větší než z rašeliniště boreálního pásu (28 mg m-2 h-1 na VD a 2 mg m-2 h-1 na SA). Rašelinné vzorky z obou lokalit reagovaly různě na zvýšení teploty. Produkce metanu se díky změně teploty změnily devítinásobně. Postupný pokles vodní hladiny z 2 na 14 cm pod povrchem měl mnohem...
|
|
|
Historie a současnost těžby rašeliny v Borkovických blatech
ŠTĚCHOVÁ, Monika
V obecné části diplomové práce jsou stručně charakterizovány kaustobiolity, rašelina a rašeliniště, způsoby jejich vzniku, druhy a význam. Další důležitou částí této práce je těžba rašeliny, její vývoj, následná rekultivace a ekologické problémy těžby. Hlavní částí je charakteristika lokality Borkovická blata, zmapování průběhu těžby na lokalitě a současný stav. Dále je zde stručně charakterizována společnost Rašelina, a. s., která na Borkovických blatech rašelinu dlouho těžila a dodnes se zabývá těžbou a zpracováním rašelin.
|
host ::
RSS.